Aktuality

Text

V roce 2019 Spolek vypracoval k záměru Ministerstva spravedlnosti ČR k novele občanského zákona následující věcné připomínky a náměty:

Ministerstvo spravedlnosti ČR
Vyšehradská 16
128 10 Praha 2

Připomínky k návrhu novely občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a předpisům souvisejícím

Navrhované změny jsou poznamenány tím, že byly vypracovány bez předchozí široké diskuse odborné veřejnosti.

Nebyl totiž náležitě diskutován ani účel a smysl navrhovaných změn, jejich podoba, není jasná provázanost s jinými dosud platnými normami občanského – rodinného práva, a zejména není patrno jak, popřípadě zda je zajištěna ochrana nejlepšího zájmu dětí, o níž má být jednáno.

Proto máme k těmto návrhům a změnám následující zásadní připomínky:

- 1 -

1. Obecně se domníváme, že připravované změny jsou v rozporu především s Úmluvou o právech dítěte. Dítě nebude v průběhu řízení tak, jak je navrhováno, zastoupeno subjektem, který by jednoznačně hájil jeho zájmy. Předpoklad, že jsou to rodiče, kteří primárně znají nejlépe své děti, kteří nejlépe vědí, co je pro ně dobré, není vždy a za každých okolností reálný. Soudní praxe naopak stále častěji zjišťuje, že jsou řešeny takové soudní spory o děti, v nichž rodiče uplatňují pouze své zájmy a své priority – často ovlivněné právě negativním vztahem ke druhému z rodičů.

Premisa, že jsou to rodiče, kteří hájí zájmy dětí, a u jiného subjektu již na straně dětí není potřeba, není správná. Dokonce i ti, kteří uzavírají dohody o poměrech dětí s druhým z rodičů, se velmi často řídí naopak svými vlastními prioritami. Dítě, které není zastoupeno nikým jiným, než svými rodiči, jejichž zájmy jsou ve vzájemné kolizi a často i kolizi se zájmy dětí, může být ohroženo a nechráněno. Nebude tedy objektivně zjišťováno při samotném uzavírání dohod o poměrech dětí pro dobu po rozvodu nebo dětí rodičů separátně žijících, zda je taková dohoda v souladu se zájmem dítěte. To je však prvořadým úkolem státu a v tomto ohledu spatřujeme porušení článku 3 Úmluvy o právech dítěte a čl. 32 Listiny základních práv a svobod.

2. Pouhým registrováním dohod rodičů před notáři – bez účasti dětí, bez znalosti jejich názoru, nebude zajištěno participační právo dítěte, neboť se předpokládá, že postačí pouhé souhlasné prohlášení rodičů o tom, že dítě bylo rodiči informováno o obsahu dohody. Samo sdělení informací však nestačí – je nutné znát názory dětí, jejich obavy, jejich přání, jejich návrhy.

3. Navrhované změny podle našeho názor vnesou značnou nestabilitu do poměrů dětí. Pokud do současné doby soud v souladu se zásadou vyšetřovací pečlivě vedl potřebné důkazní řízení, aby bylo možno rozhodnout v nejlepším zájmu dítěte, právní úprava obsažená v předloženém materiálu tyto požadavky nenaplňuje. Notář, který bude sepisovat zápis, bude pouze deklarovat – bez jakéhokoliv důkazního řízení, údaje poskytnuté rodiči.

- 2 -

1. Dohoda uzavřena před soudem představuje tedy stabilnější řešení, podložené důkazním řízením, které však pro účastníky není zatěžujícím. Pokud bude probíhat eventuálně soudní řízení o schválení dohody, což nově předložené změny nevylučují, soud bude i nadále vázán zásadou vyšetřovací a dále bude opatřovat důkazy k tvrzením, jejichž věrohodnost notář neověřuje. Tím dojde k odlišnému právnímu postavení dětí, o nichž budou sepisovány a registrovány pouze dohody před notářem a dětí, ohledně kterých bude vedeno řízení ve věcech péče o nezletilé děti.

2. Řízení ve věci péče o nezletilé je ze zákona osvobozeno od placení soudních poplatků, takže pro rodiče nepředstavuje finanční zátěž. Naproti tomu řízení před notářem je zpoplatněno, což pro určitou vrstvu účastníků bude nečekaným finančním výdajem. Řízení o individuální osvobození od soudních poplatků bude celkově proces prodlužovat a komplikovat, neboť rodiče budou předkládat mnohdy více dokladů a více důkazů, než v současném systému soudního řízení, nadto s nejasným výsledkem.

3. Navrhovaná úprava přinese další negativní důsledek v tom směru, že opatrovnický spis a skutečnosti z něho vyplývající, ztratí kontinuitu. V současné době, kdy o dítěti je veden jeden opatrovnický spis (s výjimkou řízení o určení rodičovství), je soudci, který o něm rozhoduje známa celá anamnéza, celý vývoj rodinné situace od prvního nápadu ve věci do zletilosti dítěte. To je pro správné rozhodování soudce vycházející z nejlepšího zájmu dítěte velmi významné! Tento požadavek je v souladu s celou naší novodobou právní historií, kdy před více než dvaceti lety zákonem č. 91/1998 Sb., bylo odděleno řízení o nezletilých dětech pro dobu po rozvodu od řízení rozvodového právě proto, aby tato kontinuita a určitá návaznost jednoho řízení ke druhému byla zřejmá.

Není nikterak vysvětleno, zda, popřípadě jakým způsobem a z jakých příčin se princip jednoho řízení o nezletilých dětech neosvědčil a čím je zdůvodněna navrhovaná změna.

Změna občanského zákoníku

1. § 755 odst. 2 písm. a)

Ustanovením se přesunuje přezkum zájmů dítěte ze specializovaného opatrovnického řízení na řízení o rozvodu, tedy na civilní soudce. Navrhované znění tak nepovede k posílení specializace, která je v současné době veřejností velmi pozitivně vnímána a také upřednostňována ve většině ostatních států Evropské unie, kde naopak rozhodování o nezletilých dětech je vnímáno jako velmi důležitá agenda a je svěřováno nejzkušenějším soudcům. Tak tomu bylo i v minulosti v našem státě. Bez znalosti opatrovnického spisu, bez znalosti důvodů, kterými se eventuálně notář sepisující dohodu o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu manželství rodičů řídil, nemůže tzv. tvrdostní klauzuli, tedy zásadní rozpor se zájmy dětí, rozvodový soudce ani posoudit.

2. § 755 odst. 3

Předkladatel osnovy nabízí srovnání jen s těmi zahraničními právními úpravami, které uzavření dohody o poměrech nezletilého dítěte pro dobu po zániku manželství rozvodem připouštějí bez jejího schválení soudem. Z jeho přehledu je patrné, že mezi nimi není žádný stát znám blízké právní oblasti. Rozlišení dohod uzavíraných v případě rozvodu se zjišťováním příčin manželského rozvratu (§ 755 odst. 3 o.z.) a bez jejich zjišťování (§ 757 odst. 1 písm. b) o.z.) ve znění po navrhovaných změnách, vede k naprosté nepřehlednosti pravidel pro zánik manželství rozvodem. Osnova především nesoustavně vytyčuje požadavek zákonné formy dohody v § 757 odst. 3 o.z., ačkoli § 757 o.z. je vyhrazen rozvodu bez zjišťování příčin manželského rozvratu a jen v tomto ohledu by se týkal i rozvodu se zjišťováním jejich příčin. Pravomoc soudu zkoumat soulad uzavřené dohody se zájmem dítěte je v navrhované úpravě rozvodu zmíněna jen v § 755 odst. 3 o.z., tj. u rozvodu se zjišťováním příčin manželského rozvratu, zatím co stejnou pravomoc u rozvodu bez zjišťování jejich příčin lze dovozovat až z § 906 odst. 2 o.z., ve znění navrhovaných změn. I potud navrhovaná úprava působí nanejvýš nepřehledně na úkor srozumitelnosti. Třebaže důvodová zpráva uvádí, že by se nic nezměnilo na oddělení řízení o rozvod a řízení ve věcech péče o nezletilé, ve skutečnosti právě pravomoc soudu zkoumat v řízení o rozvod soulad uzavřené dohody se zájmem dítěte obě řízení směšuje a spor o úpravu poměrů rozvádějících se manželů k dítěti vnáší do řízení o rozvod. To vynikne zvláště v řízení se zjišťováním příčin manželského rozvratu. V každém případě připouštěním takových dohod bez dohledové pravomoci soudu nebo alespoň orgánu sociálně-právní ochrany dětí stát rezignuje na plnění svých funkcí v oblasti péče o nezletilé.

Výše uvedené citované ustanovení je tedy značně neurčité, svým obsahem nerozlišuje mezi civilním řízením o rozvod manželství a opatrovnickým řízením, týkajícím se úpravy poměrů dítěte. Rozvodový soudce nemůže uzavřít dohodu o poměrech dítěte. Tuto dohodu lze uzavřít pouze v opatrovnickém řízení.

1. § 757

V případě, že by byla přijata změna občanského zákoníku, preferujeme variantu č. 1.

2. § 906 odst. 2

Ve vztahu k ustanovením § 906 je zřejmé, že chybí novelizace § 908, neboť ustanovení § 906 tak, jak je navrhováno, se nevztahuje na případy dětí, jejichž rodiče žijí separátně, ať již nebyli sezdáni nebo spolu nežijí za dobu trvání manželství.

3. § 909

Navrhujeme zachovat původní znění a obligatornost změny rozhodnutí v případě změny poměrů.

4. § 921 odst. 3

Toto ustanovení bez jakéhokoliv vysvětlení a v rozporu se snahou naopak posílit určitou autonomii rodičů při uzavření dohody, omezuje jejich smluvní volnost, pokud jde o výši úroků z prodlení. Je to tím spíše nelogické, když rodiče si nemusí úroky vůbec dohodnout.

5. § 921 a) odst. 1

Toto ustanovení je značně neurčité, neboť pokud hovoří o hodnotě předmětu plnění, nevyplývá z toho jednak, že jde o finanční plnění. Z teorie práva vyplývá, že vyživovací povinnost může být plněna pouze osobní péčí o dítě, nebo plněním v penězích, pokud o ni rozhoduje soud. Jiná naturální plnění nejsou do soudních rozhodnutí zahrnována a ani to není akceptovatelné /kupříkladu nelze ani autoritativně rozhodnout, ani sjednat plnění typu zimního oblečení, hrazení neurčitých aktivit, poskytování produktů statku nebo zahrady, otopu apod./. Dané ustanovení je v přímém rozporu se společnými ustanoveními o výživném, upravenými v § 921 o.z. Z těch jednoznačně vyplývá, že „výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu a je tedy nepochybné, že se musí jednat o plnění v penězích“.

1. § 921 a) odst. 3

S daným ustanovením nelze souhlasit, neboť vynětí postoupení pohledávky z režimu ustanovení § 898 se jeví zcela nekoncepční a v rozporu se zájmy dětí. Navíc postoupení pohledávky výživného nemůže být považováno za běžnou záležitost ve věci dítěte a mělo by být vždy schvalováno soudem. Tímto způsobem by vznikaly situace, kdy dispozice s uloženými nebo naspořenými finančními prostředky, byť malé hodnoty, by povinnosti schválení soudem podléhaly, /typicky výpověď stavebního spoření, zrušení bankovních účtů, atd./, zatímco postoupení pohledávky na výživné, často ve velmi vysokých částkách by soudem schvalováno nebylo.

Důvodová zpráva uvádí, že v zemích naší právní oblasti je právní úprava převoditelnosti pohledávky na výživné totožná s tuzemskou právní úpravou a vyjadřuje zákaz jejich postoupení s tím, že teprve nauka a rozhodovací činnost soudů potud připustily výjimku, jestliže se nepříčí smyslu a účelu zákonného zákazu. Ani z důvodové zprávy nevyplývá, z čeho předkladatel usuzuje na naléhavou společenskou potřebu vyjádřit výjimku ze zákonného zákazu výslovně a proč nepřenechá tuto otázku výkladu nynější právní úpravy. Takový postup narušuje stabilitu objektivního práva, která je zvláště žádoucí u kodifikace soukromého práva, která je účinná teprve pět let. Důvody pro zavedení převoditelnosti těchto pohledávek jsou nepřesvědčivé, protože lze sotva předpokládat, že povinný splní svůj dluh jen v důsledku změny věřitele. Oprávněná osoba má již nyní dostatek předpokladu k tomu, aby jej mohla vymáhat sama, např. i za využití zástupce ustanoveného soudem. Osnova mimo to v navrhovaném znění § 921 a) odst. 2 o.z. zaměňuje existenci a dobytnost pohledávky. Má-li předkladatel pochybnosti o výkladu dosavadní právní úpravy, co do zákazu převoditelnosti pohledávky, může jej při této příležitosti vyjádřit v zákoně výslovně a v důvodové zprávě vyjádřit stanovisko, že odchylná jednání nebudou neplatná, pokud to smysl ani účel zákona nevyžadují (§ 580 odst. 1 o.z.).

2. § 923 odst. 1

V tomto směru odkazujeme na text vztahující se k § 755 odst. 3 o.z. Navíc se domníváme, že notářským zápisem by nemělo být měněno rozhodnutí soudu, neboť takový postup značně snižuje soudní rozhodnutí a jeho obecně vnímanou prestiž.

Změna o.s.ř.

1. § 76 odst. 1

Pokud na základě předběžného opatření nelze stanovit výživné nižší, než činí ¾ životního minima, při rozhodnutí ve věci samé soud omezen nikterak není. Tento rozdíl je taktéž nekoncepční, umožňuje zneužití předběžných opatření a postrádá logiku.

2. § 279 odst. 2 písm. a)

Zařazením pohledávek na výživné mezi pohledávky přednostní zákonodárce nepochybně sledoval ochranu práv dětí. Zařazením postoupených pohledávek mezi pohledávky přednostní však jsou primárně chráněny zájmy postupníků.

Změna zákona o soudních poplatcích

1. § 11 odst. 1 písm. c)

Pokud je navrhováno osvobození od poplatků v řízení péče, výživného a styku, tak řízení o styku by mělo být v jednom celku a mělo by mít stejný režim bez ohledu, zda je styk určován, omezován či vyslovován zákaz styku. Pokud je z osvobození od soudních poplatků vyňato řízení o odstranění neshody vůle mezi rodiči (§ 877 o.z.), tato změna se jeví jako diskriminační vůči dítěti, neboť se často jedná o takovou oblast, která zásadním způsobem ovlivňuje jeho život.

2. § 11 odst. 2 písm. c)

Formulace je zcela chybná, pokud jde o výživu nezletilého dítěte a je v přímém rozporu s § 11 odst. 1 písm. c).

3. § 11 odst. 4

Toto ustanovení je naprosto nejasné a legislativně neurčité. Dítě nezletilé nemá procesní způsobilost v plném rozsahu, vždy je zastoupeno zákonným zástupcem či jmenovaným zástupcem (poručník, opatrovník), pouze v určitých případech má procesní způsobilost stanovenou o.z. či z.ř.s.

4. Položka 22

Zmatečná

Změna notářského řádu

1. § 71 c) odst. 2 písm. a)

Označení rodiče, který se zavazuje …… a druhý rodič nemusí být v dohodě ani označen, určen? Je přece též účastníkem rodinněprávního vztahu, který je dohodou upravován!

2. § 71 c) odst. 2 písm. c)

Předmět plnění je značně nejasný a neurčitý a jednoznačně z toho nevyplývá, že jde o plnění finanční tak, jak je uváděno shora. Předmět plnění by měl být v souladu s ust. § 921 o.z. tak, aby bylo zřejmé, že výživné se plní v pravidelných dávkách, a to vždy měsíc dopředu. Namísto předmětu plnění by mělo být uvedeno „výše výživného“.

3. § 71 c) odst. 2 písm. g) a odst. 3 písm. f)

Ustanovení předpokládá pouze prosté prohlášení účastníků, že je dítě seznámeno s obsahem dohody. Tato skutečnost nebude však žádnými prostředky ověřitelná. Může tak dojít k porušení participačních práv dítěte – viz výše již uvedeno.

4. § 71 c) odst. 3 písm. c)

Co to je „způsob výkonu péče o dítě“?

5. § 71 c) odst. 5

Nelze souhlasit s tím, aby dohodou sepsanou u notáře bylo měněno rozhodnutí soudu, neboť o změně poměrů rozhoduje soud podle § 909 o.z. a § 475 z.ř.s., kdy v případě změny poměrů lze změnit rozhodnutí soudu, přičemž notář nebude mít povinnost zkoumat, zda ke změně poměrů ve skutečnostech, na kterých bylo založeno rozhodnutí soudu, došlo. Notář nebude ani nemůže dohlížet, zda došlo ke změně v poměrech, čímž bude zásadně narušena ochrana zájmu dítěte (blíže viz uvedeno výše).

Není jakkoliv řešena otázka místní příslušnosti notáře a současně jeho povinnost předkládat dohody opatrovnickému soudu tak, aby byla zachována kontinuita vedení opatrovnických spisů.

Změna zákona o zvláštních řízeních soudních

1. § 389 odst. 3

Přenáší se odpovědnost na civilní soudce a opomíjí se specializace opatrovnických soudců. Navíc ustanovení obsahuje některé instituty neupravené v procesních předpisech (např. rodičovský plán).

§ 474 ukládá povinnost soudcům v opatrovnickém řízení (postačí).

2. § 390 odst. 2

Soud rozvádějící manželství rodičů nezletilého dítěte v případě, že byla dohoda o poměrech sepsána formou notářského zápisu, nebude mít žádnou možnost zjistit, zda je dohoda ve zjevném zájmu dítěte a na civilního soudce nemůže být přenášena vyšetřovací zásada, zakotvená v § 20 z.ř.s. provádět důkazy, zda je dohoda v zjevném rozporu se zájmem dítěte. Navíc bude soudce rozhodující o rozvodu omezen pouze obsahem spisu, ze kterého však nemusí vyplývat skutečnosti vypovídající o tom, co je v zájmu dítěte. Vyšetřovací zásada je potlačena a dané ustanovení je v rozporu s vyšetřovací zásadou, kterou je ovládáno opatrovnické řízení.

3. § 474 odst. 1

Ustanovení opět ustanovuje procesní instituty neupravené procesními předpisy, např. rodičovský plán.

Pokud ustanovení ukládá povinnost soudu uložit využití odborného poradenství atd., je třeba zdůraznit, že využití tohoto institutu značně ovlivní délku řízení, přičemž v § 471 odst. 2 z.ř.s. je dána lhůta šesti měsíců, ve které je třeba rozhodnout. Navíc poukazujeme na nedostatek odborných zařízení, která se zabývají terapií, asistovanými styky rodiči s nezletilými děti, a to na celém území České republiky.

Závěrem bychom chtěli uvést, že navrhované změny jsou vážným zásahem do současných stávajících právních předpisů. Domníváme se proto, že navrhované změny by měly projít širokou odbornou diskusí, vedenou zejména zájmem o ochranu práv nezletilých dětí.

Za Spolek rodinněprávních a opatrovnických soudců

JUDr. Libuše Kantůrková

Kolín 20. května 2019

Leden 2018:

10. 1. 2018 – účast na akci organizace „Jeden Domov“ – k problematice střídavé péče

22. 1. 2018 – výroční zasedání SROSu – volba nové Rady

Březen 2018:

15. 3. 2018 – účast při jednání „Stálé komise pro rodinu“ při Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR - „Náhradní rodinná a institucionální péče v praxi“

28. 3. 2018 – setkání s poslankyněmi Peterová–Adamová, Langšádlová – k aktuálním otázkám rodinného práva

Duben 2018:

9. 4. 2018 – účast na akci pořádané v rámci „Stálé konference českého práva“ na téma „Právní konflikt v rodině“

23. 4. 2018 – setkání  zástupců „Výboru pro práva dítěte“, jehož je SROS členem na ministerstvu spravedlnosti s p. náměstkyní Cetlovou ohledně situace v opatrovnické justici

26. 4. 2018 – setkání členů SROSu v rámci opatrovnického školení na Míčánkách v Praze, kde byla probírána celá řada aktuálních otázek

Květen 2018:

2. 5. 2018 – jednání s bývalou ministryní MPSV p. Mgr. Marxovou k otázkám náhradní rodinné péče a zkušenostech z praxe

16. 5. 2018 - setkání se zástupci UNIE rodinných advokátů v Praze – navázání spolupráce

23. – 25. 5. 2018 – pracovní setkání členů SROSu v rámci školení v Kroměříži za účasti slovenských kolegů z Asociace rodinných soudců dr. Rajňáka a dr. Farkašové

Červen 2018:

13. 6. 2018 – účast zástupců SROSu na jednání „Stálé komise pro rodinu“ při Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR

14. 6. 2018 – účast na „Kulatém stolu“ k problematice výživného: stanovení výše, vymáhání postoupení pohledávky, zálohované výživné a další. Jednání proběhlo na půdě Parlamentu – „Výbor pro sociální politiku“

19. 6. 2018 – jednání u „Kulatého stolu“ na ministerstvu spravedlnosti na téma „kolizní opatrovnictví v případech soudních řízení, týkajících se nezletilých dětí“

Červenec 2018:

23. 7. 2018 - účast zástupců SROSu v pracovní skupině k otázkám výživného

Září 2018:

6. 9. 2018 – účast na semináři v Brně pořádaném Klubem personalistů na téma „Vyživovací povinnost rodičů k nezletilým dětem“

19. 9. 2018 – účast na „Kulatém stole“ pořádaného MPSV na téma „aktuální problémy, týkající se neplacení výživného a jeho možná řešení“

27. 9. 2018 – účast v Poslanecké sněmovně – sociální výbor k Metodickým pokynům MPSV

Říjen 2018:

4. 10. 2018 – pracovní schůzka na MPSV s náměstkyní ministryně práce a sociálních věcí k otázkám kolizního opatrovnictví a metodických pokynů MPSV

12. – 13. 10. 2018 – účast na „Výročním shromáždění“ Soudcovské unie

15. 10. 2018 – pokračující setkání na ministerstvu spravedlnosti – „Kulatý stůl“ ke koliznímu opatrovnictví

19. 10. 2018 – účast na setkání právniček v Praze

26. 10. 2018 – účast na semináři pořádaném Poslaneckou sněmovnou na téma „Zálohované výživné – dobré řešení nebo krok zpět?“

30. 10. 2018 – účast členů SROSu na 1. rodinněprávním sympoziu Justiční akademie v Kroměříži

Listopad 2018:

7. 11. 2018 – účast na akci pořádané Výborem pro sociální politiku Poslanecké sněmovny ve spolupráci s českou pobočkou Dětského fondu OSN – UNICEF – „České děti: Jak jsme na tom?“

8. 11. 2018 – účast na sociálním výboru Poslanecké sněmovny k metodickým pokynům MPSV

9. 11. 2018 – jednání „Stálé komise pro rodinu“ při Poslanecké sněmovně na téma „Problematika náhradní rodinné péče“
16. 11. 2018 – setkání s p. náměstkem dr. Tejcem na ministerstvu spravedlnosti, kdy předmětem bylo  následující:
- informace o současné situaci v opatrovnické justici
- informace o situaci po přijetí šestiměsíční lhůty k rozhodování
- žádost o možnosti účasti opatrovnických soudců v systemizační komisi
- závěry šetření ombucmanky ohledně zjištění situace v opatrovnické justici
- otázka motivace advokátů v rodinněprávních věcech /uzavírání dohod/ - funguje v Německu
- seznámení se situací v opatrovnické justici po zavedení metodických pokynů MPSV
- žádost o možnost uzavření Smlouvy o spolupráci s ministerstvem spravedlnosti
- informace o četnosti a námětech školení pořádaných Justiční akademií

22. – 23. 11. – účast členů na akci pořádané Veřejnou ochránkyní práv na téma „Praktická implementace článku 12 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením“ v Brně

22. 11. 2018 – účast na odborné konferenci „Ohrožené dítě v centru pozornosti veřejné správy“ pořádané společností Sociálních pracovníků v Praze

30. 11. 2018 – „Kulatý stůl“ na ministerstvu spravedlnosti k novele občanského zákoníku, zejména pak uzavírání dohod o péči a výživě nezletilých dětí schvalovaných notáři

Prosinec 2018:

11. 12. 2018 – seminář pořádaný společně s Unií rodinných advokátů k 20. Výročí střídavé péče

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Kromě výše uvedeného vyvíjel Spolek další činnosti:
- vydal prohlášení k metodickým pokynům MPSV
- členové Spolku pořádali přednášky pro školy a instituce
- členové Spolku publikovali v časopisech zejména v „Rodinných listech“ a časopise „Právo a rodina“
- byli jsme zastoupeni ve Výboru pro práva dítěte
- naši členové pracovali ve skupině k otázkám výživného, k procesnímu opatrovnictví a metodickým pokynům MPSV
- někteří z našich členů psali komentáře k zákonům

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

V roce 2018 bylo Spolkem vydáno toto zásadní stanovisko:

Prohlášení Spolku rodinněprávních a opatrovnických soudců

Jsme velmi znepokojeni současným vývojem sociálně-právní ochrany dětí v České republice.

Metodické vedení ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky směřuje k rozkolísání až k destrukci stávajícího fungujícího systému sociálně-právní ochrany dětí, aniž by tento systém byl nahrazen jiným vhodným modelem. To se velmi úzce a zásadním způsobem dotýká také činnosti opatrovnických soudců do té míry, že bylo rozhodnuto učinit toto prohlášení – jímž se ztotožňujeme s názorem vyjádřeným v dokumentech Profesní komory sociálně-právní ochrany dětí.

Metodické pokyny a různá doporučení vydávaná Ministerstvem práce a sociálních věcí / Metodická příručka pro kurátory pro děti a mládež z roku 2017, Metodická informace k některým otázkám, vztahujícím se k umísťování dětí do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a pobytu dětí v těchto zařízeních ze dne 14. 3. 2018, č.j. MPSV-2018/52877, různá metodická doporučení k výkonu kolizního opatrovnictví, zákazu používání 7denních předběžných opatření ze strany OSPODu, upřednostňování pěstounské péče na přechodnou dobu za každou cenu / zcela popírají i základní ústavní principy, týkající se dětí, jako je právo na vzdělání, právo na ochranu rodiny a rodinného života, právo na ochranu zdraví, na péči odpovídající jejich potřebám a zájmům.

Za Spolek rodinněprávních a opatrovnických soudců
předsedkyně Spolku
JUDr. Libuše Kantůrková

Kolín 31. května 2018

Na vědomí:

• MPSV

• Stálá komise pro rodinu při Poslanecké sněmovně parlamentu ČR

• Sociální komise při Poslanecké sněmovně

• Ochránkyně lidských práv

• Ministerstvo spravedlnosti

• Ministerstvo školství

• Ministerstvo zdravotnictví

• Profesní komora sociálně-právní ochrany dětí

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Spolek do konce roku 2018 evidoval celkem 223 svých stálých členů.

Leden 2017:

25. 1. 2017 – výroční členská schůze v Justiční akademii v Kroměříži

Duben 2017:

24. 4. 2017 – účast na jednání Výboru pro práva dítěte

Květen 2017:

12. 5. 2017 – pracovní jednání členů SROSu v Justiční akademii Hybernská v Praze

12. 5. 2017 – účast na semináři pořádaném Senátem Parlamentu České republiky na téma „Rozpad rodin – největší překážky v úspěšném řešení krizové situace“

30. 5. 2017 – účast na semináři pořádaném Ministerstvem pro Lidská práva na téma „Možnost zřízení nezávislé instituce na ochranu práv dítěte.

Červen 2017:

13. – 14. 6. 2017 – účast na semináři pořádaném Justiční akademií v Kroměříži pro odvolací senáty

Srpen 2017:

30. 8. 2017 – účast na odborném setkání k vybraným otázkám svéprávností a opatrovnictví na Ministerstvu spravedlnosti ČR

Září 2017:

4. 9. 2017 – schůzka na Ministerstvu spravedlnosti – jednání s p. náměstkem Dr. Froňkem k možnosti uzavření smlouvy o spolupráci

8. 9. 2017 – pracovní jednání členů SROSu v Justiční akademii Hybernská v Praze (zúčastnila se náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí p. Zuzana Jentschke Stöcklová)

22. 9. 2017 – účast na semináři pořádaného Senátem České republiky – odborná konference „Křivé obvinění ze sexuálního zneužívání dětí v průběhu rozvodu“

Říjen 2017:

6. – 7. 10. 2017 – účast na Výročním zasedání Soudcovské unie ČR

9. 10. 2017 – účast na „Kulatém stole“ na téma „Role OSPOD jako kolizního opatrovníka“, pořádaném Ministerstvem práce a sociálních věcí

13. 10. 2017 – účast na „Setkání právniček“

Listopad 2017:

10. 11. 2017 – účast na semináři na téma „Aktuální otázky civilního řízení“ pořádaném v rámci Právnického podzimu – Palác Dunaj Praha 1

23. – 24. 11. 2017 – účast zástupců na 15. Pracovním setkání soudců vyřizujících opatrovnickou agendu, pořádaném Ministerstvem spravedlnosti SR v Omšení

Prosinec 2017:

15. 12. 2017 - pracovní jednání členů SROSu v Justiční akademii Hybernská v Praze

Doplňující zpráva k Vyjádření Spolku rodinněprávních a opatrovnických soudců k nejzávažnějším problémům v rodinněprávním a opatrovnickém soudnictví

Dne 30. 10. 2014 Rada Spolku (dříve Sdružení) rodinněprávních a opatrovnických soudců zpracovala Vyjádření k obecným a velmi závažným problémům, vznikajícím při výkonu soudnictví ve věcech péče o nezletilé děti a ve věcech opatrovnických.

Toto stávající Vyjádření doplňujeme k jednotlivým bodům následovně:

1/: Rodinněprávní a opatrovnické věci by měli soudit zkušení soudci specializovaní pro tuto oblast

Tento bod podle našeho názoru nelze upravit legislativně, neboť se jedná o organizační věc a její realizace je pouze věcí vedení toho kterého soudu. Je problémem, pokud není ve vedení soudu nikdo, kdo nemá zkušenosti s tímto rodinněprávním a opatrovnickým soudnictvím.

2/: Nutnost zavedení specializovaných senátů, jak u okresních soudů, tak u krajských soudů

V současné době upravuje opatrovnickou specializaci částečně jednací řád pro okresní a krajské soudy – vyhláška MSČR č. 37/1992 Sb. – § 2 odst. 2 písm. b/I. V tomto směru navrhujeme, aby v rezortních předpisech byla reflektována skutečnost, že je povinností zřídit specializaci pro rodinněprávní a opatrovnické soudnictví, a to nejen na okresních soudech, ale i soudech krajských. Podle našich informací, v tomto směru údajně existuje směrnice Rady Evropy o nutnosti specializace v této oblasti.

3/: Nutnost věnovat pozornost sjednocování judikatury

Tento bod podle našeho názoru rovněž nelze upravit legislativně, trváme však na tom, že sjednocující judikatura na úrovni Nejvyššího soudu ČR by byla nanejvýš žádoucí, kdy je zřejmé, že úkoly Nejvyššího soudu ČR nyní přebírá Ústavní soud ČR.

4/: Srovnání koeficientu agendy P A NC na stejnou úroveň jako je agenda civilní tj. 1,0

K tomuto bodu bychom sdělili následující:

Když jsme v roce 2014 vypracovávali „Vyjádření….“ a seznámili s ním vedení Ministerstva spravedlnosti ČR, bylo nám sděleno, že systemizační komise MSČR v tomto směru rozhodovala už v roce 2012 a od 1.1.2013 došlo ke sjednocení koeficientu C, P A NC na 1,0. V podstatě do doby, než jsme toto zjistili a bylo to ministerstvem posléze zdůrazněno pro vedení jednotlivých soudů, se tato změna na soudech vůbec neprojevila. Bohužel dosud přetrvává, že rodinněprávní a opatrovnická agenda je na řadě soudů stále upozadňována a nedochází k rovnoměrnému rozdělování věcí. Opět je na vedení jednotlivých soudů, jak je upraven rozvrh práce a jak vysoký nápad je přidělován jednotlivým soudcům. Jaký je skutečný stav na soudech, lze ověřit, neboť krajskými soudy je měsíčně zpracována „situace“ /index/ v hlavních agendách u každého jednotlivého soudu, kdy z tohoto přehledu je patrné, mimo jiné, jaký je průměrný měsíční nápad v jednotlivých agendách. Z rozvrhu práce lze zjistit, kolik soudců je tou kterou agendou pověřeno. V této souvislosti také poukazujeme na ustanovení § 471 odst. 2 z.z.ř.s., kdy „ve věcech péče soudu o nezletilé rozhoduje soud s největším urychlením“. I k tomuto je nutné při obsazení opatrovnického úseku přihlížet.

5/: Zajištění pracovišť, na kterých by mohl být realizován asistovaný styk (výkon rozhodnutí o úpravě styku)

Prozatím neproběhlo žádné mezirezortní jednání o tom, kdo bude zajišťovat asistované styky. Jeví se proto nezbytné vyvolat mezirezortní jednání mezi Ministerstvem školství, Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem spravedlnosti o zřízení pracovišť na každém okrese, kde by ve spolupráci s odbornými pracovníky byla vykonávána rozhodnutí, včetně asistovaných styků s odborníky /např. etopedi, psychologové, psychiatři a další/. Ze zkušeností můžeme potvrdit, že stoupá počet věcí, ve kterých je nutné nařizovat výkon rozhodnutí a asistované styky rodičů s dětmi.

Zřízení výslechových místností pro pohovory soudu s nezletilými je záležitostí vedení soudu, nikoliv legislativy.

6/: Zvážení účasti veřejnosti ve věcech rodinněprávních a opatrovnických

V tomto směru bychom navrhovali iniciovat zajištění komparatistiky např. ze strany Ústavu státu a práva nebo jiného odborného pracoviště ohledně právního stavu v okolních státech ve srovnání s Českou republikou, nebránit se převzetí běžné evropské praxe.

7/: Posouzení dopadu občanského zákoníku do praxe a zvážení případných legislativních změn

- Osvojení – po 3 letech účinnosti občanského zákoníku je zcela zřejmé, že došlo k prodloužení celého procesu, víme, že tato skutečnost je známa jak MS ČR, tak MPSV – bude zřejmě předmětem dalších jednání o případných změnách.

- Přezkumy svéprávností – je nám známo, že v současné době probíhá legislativní proces, kdy v některých případech má být přezkum prodloužen na 5 let, nově však je známo Stanovisko Nejvyššího soudu ČR, kdy zhlédnutí posuzovaného by měl zásadně provádět soudce.

- Otázka ústavních výchov a přemisťování dětí – v současné době byl ze strany paní poslankyně Válkové podán návrh na změnu OZ, prakticky s návratem na původní stav, neboť zejména přemisťování dětí se setkává v praxi s problémy.

Nově navrhujeme:

Dáváme ke zvážení zpoplatnění určitých některých návrhů dle ust. § 466 z.ř.s.., neboť dochází k nárůstu návrhů s cílem šikanózního řízení mezi účastníky, zejména pak návrhy na nařízení předběžných opatření, která jsou často zneužívána k šikaně druhého účastníka, kdy rodiče podávají opakovaně návrhy ve věcech péče soudu o nezletilé pro nikoliv podstatné záležitosti.Opakovaná řízení nejsou v zájmu nezletilých dětí neboť je zatěžují .

- V případě výkonu rodičovské odpovědnosti podáváme konkrétní návrh na úpravu právních předpisů, který zní:

„Pokud rodiče nejsou schopni dohodnout se na výkonu rodičovské odpovědnosti, jsou oba rodiče povinni současně s návrhem na zahájení řízení doložit soudu, že společně konzultovali rodinnou situace a rodinné vztahy s odborníky či příslušným odborem sociálně-právní ochrany dětí,“ neboť je v zájmu nezletilého dítěte, aby byla ošetřena jeho práva, aby nebylo zatěžováno probíhajícím soudním řízením a nevystavováno probíhajícímu konfliktu mezi rodiči.

- Je nutné sjednotit právní úpravu výchovných opatření soudy v občanském zákoníku /dnes upraveno v OZ a v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí/, tyto by měly být provedeny jedním právním předpisem a netříštit tuto právní úpravu do různých předpisů.

V Kolíně, dne 30. 6. 2016

Za Spolek rodinněprávních a opatrovnických soudců
předsedkyně JUDr. Libuše Kantůrková

Leden 2014:

od 1. 1. 2014 – účinnost nového občanského zákoníku – řada členů se podílela na tvorbě vzorů a metodiky – poděkování

15. 1. 2014 – přijetí u Ing. Jermanové - místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, která byla informována o situaci v rodinněprávním a opatrovnickém soudnictví

27. – 29. 1. 2014 – proběhlo celostátní školení rodinněprávních a opatrovnických soudců v Kroměříži

Únor 2014:

13. 2. 2014 – dr. Nová a dr. Svobodová – školení OSPODů – Magistrát hl.m. Prahy k novele občanského zákoníku

28. 2. 2014 – dr. Kantůrková přednáška pro ústavy sociální péče Středočeského kraje v Bylanech k problematice svéprávností podle nového občanského zákoníku

Březen 2014:

19. 3. 2014 – dr. Kantůrková přednáška pro Federaci dětských domovů ČR – aplikace nového občanského zákoníku v praxi ústavní výchovy

24. 3. 2014 – přijetí u p. ministryně spravedlnosti Válkové – dr. Nová, dr. Svobodová, dr. Horká, dr. Kantůrková

25. 3. 2014 – dr. Kantůrková pracovně-vzdělávací seminář pro ředitele sociálních služeb – akce pořádaná Asociací poskytovatelů sociálních služeb opět na téma „novela občanského zákoníku k otázkám svéprávností“

26. 3. 2014 – jednání s poslancem Foldynou za sociální demokracii k situaci rodinněprávního soudnictví a k novému občanskému zákoníku – dr. Kříhová a dr. Kantůrková

28. 3. 2014 – proběhlo pracovní setkání členů Sdružení v Hybernské ul. Justiční akademie Praha na téma „osvojení“, pracovního setkání se zúčastnila Ing. Jermanová – místopředsedkyně Poslanecké sněmovny

29. 3. 2014 – přednáška dr. Kantůrkové pro Sdružení „Volno v Kolíně“ na téma „pěstounská péče podle nového občanského zákoníku“

Duben 2014:

15. 4. 2014 – školení OSPODů v obvodu Říčan k aktuálním otázkám NOZu – dr. Kantůrková

15. 4. 2014 – účast na „Kulatém stolu“ v Poslanecké sněmovně, který pořádala „Stálá komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny“ – Ing. Radka Maxová vystoupila s tématem „Střídavá péče ano či ne?“. Přítomní poslanci Ing. Radka Maxová, MUDr. Jitka Chalánková a Mgr. Dana Váhalová. Za Sdružení se účastnila dr. Kantůrková

Květen 2014:

12. 5. 2014 – Poslanecká sněmovna – novela zákona o OSPODech, pořádala p. poslankyně Chalánková, zejména ve vztahu k pěstounské péči, účast dr. Kantůrková

15. 5. 2014 – Konference pořádaná u příležitosti 10. výročí založení „České asociace právniček“, pořádané v Praze – společně s dr. Kovářovou se zúčastnila dr. Kantůrková

20. 5. 2014 – v Kolíně setkání interdisciplinárního týmu, na téma „Předběžná opatření a domácí násilí“ – zúčastnila se dr. Kantůrková

30. 5. 2014 – pracovní schůzka SROSU – na téma „svéprávnost“ v Justiční akademii Hybernská v Praze, poté následovala prohlídka Senátu, které se zúčastnilo kolem 30ti členů

Červen 2014:

10. 6. 2014 – Justiční akademie Kroměříž – workshop k aktuálním otázkám k novému občanskému zákoníku (přednášející p. dr. Lubomír Ptáček)

24. 6. 2014 – seminář pořádaný Středočeským krajem na téma „Poznatky a zkušenosti z dopadů NOZu po zavedení do praxe“ – přednášející dr. Kantůrková

Červenec 2014:

16. 7. 2014 – setkání na MPSV – jednání s pracovníky MPSV ke zhodnocení některých aspektů nové hmotněprávní a procesněprávní úpravy péče soudu o nezletilé – zúčastnila se dr. Kantůrková, za MPSV Mgr. Šlesingerová a Mgr. Křístek

22. 7. 2014 – jednání v Poslanecké sněmovně s p. předsedkyní „Stálé komise pro rodinu“ p. Radkou Maxovou a tajemnicí p. Jirků k otázkám domácího násilí, za účasti p. poslance Černocha a znalce p. dr. Jeronýmova Klimeše. Za Sdružení se zúčastnila dr. Kantůrková

Srpen 2014:

29. 8. 2014 – schůzka s p. ministrem Dienstbierem na téma „Postavení rodinněprávních soudců v České justici a problémů v souvislosti se zaváděním NOZu a dalších předpisů do praxe“ – zúčastnila se dr. Brejšová a dr. Kantůrková

Září 2014:

24. 9. 2014 – Krajský úřad Pardubického kraje – jednání u „Kulatého stolu“ – setkání zástupců OSPODů se zástupci okresních opatrovnických soudců z Okresního soudu v Pardubicích a Chrudimi – zúčastnila se dr. Kuběnová, dr. Pávová, dr. Novotná a dr. Kantůrková

26. 9. 2014 – další pracovní setkání členů SROS – další aktuální otázky k NOZu a dalším předpisům

Říjen 2014:

8. 10. 2014 – účast na „Stálé komisi pro rodinu“ k navrhované změně ustanovení o střídavé péči, jednání proběhlo za účasti předsedkyně komise p. Radky Maxové a dalších poslanců p. poslankyně Langšádlové a další. Byla zde také zastoupena veřejnost – p. Ing. Hodina, Papazian a další, za SROS se zúčastnila dr. Kantůrková. Navrhovaná změna se vztahuje k vydaným nálezům Ústavního soudu z roku 2014 – viz Nálezy Senátu p. dr. Šimáčkové

Tři přednášky pro studenty Obchodní akademie v Kolíně – dr. Kantůrková

16. - 17. 10. 2014 – Soudcovská unie – Výroční zasedání – zde jednáno s p. poslancem Tejcem a p. náměstkem ministryně spravedlnosti p. dr. Pelikánem na téma „situace na soudech v oblasti rodinněprávní a opatrovnické“

24. 10. 2014 – pracovní setkání SROS v Praze Justiční akademii v Hybernské ul., na setkání se dostavila p. Jirků, tajemnice „Stálé komise pro rodinu“, p. dr. Miklušáková z MPSV a p. dr. Pelikán – náměstek ministryně spravedlnosti

V měsíci říjnu Rada Sdružení zaktualizovala vyjádření k nejzávažnějším problémům v oblasti rodinněprávní a opatrovnické, na požádání byl tento materiál zaslán Stálé komisi pro rodinu Poslanecké sněmovně, dále byl předán p. náměstku Pelikánovi z MSPV, p. poslanci Tejcovi, p. ministru Dienstbierovi, p. ombucmance dr. Šabatové, p. senátorce Baudyšové, p. poslankyni Langšádlové.

Listopad 2014:

4. 11. 2014 - Konference k výročí „Úmluvy o právech dítěte“ – Praha, zúčastnila se dr. Kříhová a dr. Kantůrková. Na této konferenci bylo hovořeno s p. ombucmankou dr. Šabatovou, která projevila zájem o problematiku rodinněprávních a opatrovnických soudců v souvislosti s novým občanským zákoníkem. S p. dr. bylo domluveno setkání v roce 2015.

6. 11. 2014 – školení vyšších soudních úředníků v Kroměříži, velmi cenné poznatky, jak se problematika podle NOZu soudí v ČR, školiteli byla dr. Šínová a dr. Kantůrková

11. 11. 2014 – seminář „Náhradní rodinná péče v praxi“ v Poslanecké sněmovně pod záštitou p. poslankyně Gabriely Peckové ve spolupráci s organizací Lumos, zúčastnila se dr. Kantůrková

25. 11. 2014 – Den rodinné terapie v lékařském domě v Praze s tématem „střídavá péče“, zúčastnily se dr. Kantůrková a dr. Klára Jantošová

27. 11. 2014 – školení VSÚ Praha – zkušenosti s novým občanským zákoníkem, školitelé dr. Šínová a dr. Kantůrková, opět velmi přínosné, praktické zkušenosti

Prosinec 2014:

3. 12. 2014 – kolokvium ke střídavé výchově pořádané Justiční akademií v budově kanceláře Veřejného ochránce práv, zúčastnila se dr. Jana Provazníková, příspěvek měla přednést dr. Kantůrková, pro kalamitu – námraza bylo nezbytné účast zrušit

12. 12. 2014 – poslední pracovní zasedání v Hybernské ul. v Justiční akademii v Praze. Opětovně projednávány aktuální otázky a problematika v souvislosti s novým občanským zákoníkem a dalšími předpisy.

Také se v tomto měsíci s dr. Kantůrkovou zkontaktovala p. senátorka Baudyšová, která má zájem sejít se a podiskutovat si o problematice týkající se vyřizování rodinněprávní a opatrovnické agendy u soudů.

Další aktivity v roce 2014:

Řada členů v roce 2014 napsala odborné články, zejména do „Rodinných listů“ p. dr. Kovářové. Byl napsán článek do Mladé fronty k otázce aplikace NOZu v praxi, proběhly reportáže ke svéprávnostem na TV Nova, ČT 1, zúčastnili jsme se pořadu „Máte slovo“ k námětu „náhradní výživné“.

Postavení rodinněprávních a opatrovnických soudců v české justici

Informace o založení Spolku

Již řadu let se opakovaně scházela v Praze pod vedením zkušené soudkyně a všeobecně uznávané autorky odborné literatury v oblasti rodinného práva JUDr. Hany Nové skupinka rodinněprávních a opatrovnických soudců, jednalo se o neoficiální, ale pravidelná setkávání, kde se řešila celá řada zajímavých otázek z rodinného práva. Na školení rodinněprávních soudců v roce 2011 byla potom přednesena možnost vytvoření profesního Sdružení soudců, kteří řeší rodinněprávní a opatrovnické věci. Většina přítomných soudců vyjádřila podporu vzniku a založení takové organizace. Následně byly vypracovány Stanovy a zaslány k registraci Ministerstvu vnitra ČR, kterým byla dne 22. 4. 2011 zaregistrována organizace pod názvem Sdružení rodinněprávních a opatrovnických soudců, od 26. 2. 2016 Spolek rodinněprávních a opatrovnických soudců..

Původní myšlenkou založení tohoto Spolku nás v roce 2003 inspiroval JUDr. Paul Springer, německý soudce českého původu, který v té době působil na Ministerstvu spravedlnosti České republiky v agendě pro otázky Evropské unie. Od něj jsme také zjistili, že např. v Německu a Rakousku existuje podobné Sdružení soudců, advokátů a dalších subjektů, kdy toto Sdružení přispělo ke zviditelnění práce na úseku rodinného práva, k výměně zkušeností, sjednocování judikatury a vůbec k posílení prestiže rodinného práva.