O nás

Předmětem činnosti našeho Spolku je zejména výměna zkušeností soudců a odborníků v oblasti rodinného práva, jež slouží k dalšímu vzdělávání v tomto oboru a k intenzivní spolupráci mezi soudci a všemi, kteří se podílejí na rozhodování ve věcech opatrovnických. Spolek navozuje součinnost soudců a odborníků v rámci celého území ČR. Členové Spolku rozvíjejí spolupráci s odborníky v rodinněprávní oblasti působících ve vědě, legislativě, školství, zdravotnictví, státních a nestátních institucí a organizací a podporuje jejich vzájemnou kooperaci. Spolek je prostředníkem pro styk s veřejností a s médii. Účastní se legislativních procesů v oblasti rodinného práva a v souvisejících odvětvích. Spolupracuje s obdobnými organizacemi v zahraničí.

Předsednictví Rady Spolku vykonávala JUDr. Libuše Kantůrková, která dokázala činnost našeho Spolku dostat do povědomí široké veřejnosti. Díky své erudovanosti a zápalu pro dané právní odvětví zaktivizovala celou řadu opatrovnických soudců a dalších odborníků v této oblasti, což velmi příznivě dolehlo i na zefektivnění právní ochrany dětí a osob se sníženou schopností právně jednat. Na její úsilí navazuje nové vedení Spolku, kdy 8. 10. 2020 se předsedkyní Rady Spolku stala Mgr. Jana Provazníková. Obklopena svým novým týmem rozvíjí činnost Spolku i v době probíhající epidemie, která nepřeje osobním setkáváním, přesto nadále probíhá velmi čilá komunikace zprostředkovaná alespoň elektronicky. Po odeznění epidemie Covid – 19 se aktivita Spolku jistě zvýší, abychom tak přispěli ke zlepšení postavení dětí a osob se sníženou schopností právně jednat ve společnosti.

Abychom více přiblížili, jaký je záměr našeho Spolku, vybíráme pasáže z odborného příspěvku k této problematice, který poskytla expředsedkyně Spolku JUDr. Libuše Kantůrková v součinnosti s výraznou představitelkou našeho Spolku JUDr. Hanou Novou:

Cílem Spolku je vzájemné setkávání odborníků, předávání si poznatků a zkušeností v oblasti rodinného práva. Navázali jsme spolupráci i se slovenskou Asociací rodinněprávních soudců a s Unií rodinných advokátů.

Vyvíjíme celou řadu aktivit, především přednáškovou, publikační činnost, pořádání seminářů, v neposlední řadě připomínkujeme nově přijímané zákony: (například - novela právní úpravy o střídavé péči rodičů, novela zákona o zdravotních službách, o sociálně-právní ochraně dětí, nový občanský zákoník a jeho změny, zákon o zvláštním řízení soudním, vyjadřovali jsme se k metodickým pokynům MPSV a připomínkovali novelu občanského zákoníku ve vztahu ke schvalování dohod notáři)

Jsme také členem „Výboru pro práva dítěte“, rozvíjíme v tomto směru bohatou spolupráci a vzájemně se informujeme o trendech moderního pojetí a přístupu k opatrovnické agendě.

Soudit rodinněprávní agendu je v posledních letech čím dál náročnější. Velké množství věcí nelze skončit při prvním jednání, spisy dosahují i tisíce stránek. Přibývá případů, kdy se mezi rodiči rozvine „boj o dítě“ a kdy si rodiče vezmou dítě jako nástroj při vzájemném „vyřizování účtů“.

Již v roce 2016 proběhl na půdě Senátu ČR seminář s názvem „Budoucnost rodinněprávního soudnictví aneb justice vstřícná dětem“ – pořádala ho tehdejší místopředsedkyně senátu p. Miluše Horská a tehdejší ombucmanka JUDr. Šabatová v součinnosti s naším Spolkem. Byly tehdy pojmenovány základní problémy opatrovnické justice, kdy mimo jiné bylo konstatováno, že této agendě nebyla a není věnována dostatečná pozornost a mnohdy řízení trvá příliš dlouho a poškozuje tak právo dítěte na spravedlivý proces.

Od té doby bohužel nedošlo k významným změnám podmínek, které by napomohly ke zvýšení efektivity právní ochrany nezletilých dětí. Na řadě soudů totiž není nadále této problematice příslušným vedením věnována náležitá pozornost a řada řízení proto trvá dlouho, ačkoliv byla přijata novela zákona o zvláštních řízeních soudních, podle které mají být opatrovnické věci projednány ve lhůtě 6 měsíců, což se v některých případech i kvůli nedostatečné personální obsazenosti opatrovnických oddělení soudů nedaří. Politiky napříč politického spektra bylo opakovaně slibováno, že opatrovnická justice bude posílena, v praxi to však reálně vypadá jinak. Opatrovnická justice proto nadále vyžaduje personální a systémové změny.

Nově se také v rámci opatrovnické justice hovoří o genderové otázce, kdy především někteří nespokojení otcové mají pocit, že jsou diskriminováni, a že jim soudkyně, které jejich věcí vyřizují, nerozumí. Náš názor je takový, že buď jsme dobří soudci, kteří se řídí zákonem, svým svědomím a nejlepším zájmem dítěte, nebo nejsme. To, jestli má účastník problém s tím, jestli jeho věc soudí soudce nebo soudkyně, je spíš jeho vlastní problém, nikoliv problém genderové vyváženosti justice.

Laickou veřejností jsme nezřídka kritizováni a jsme terčem útoků z rozličných stran. „Nám však není lhostejný osud nezletilých dětí, není nám lhostejný stav českého zákonodárství a není nám lhostejný stav české justice“.